|
| |
|
|
Dopady distanční výuky na vzdělávání v oboru kuchař-číšník
Poustecká, Petra ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořák, Dominik (oponent)
NÁZEV: Dopady distanční výuky na vzdělání v oboru Kuchař-číšník ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá distanční výukou odborného výcviku na středních odborných učilištích v době mimořádných epidemiologických opatření v letech 2020 -2021 a jejími dopady. Reaguje na situaci v českém školství během pandemie Covid - 19, kdy byla zavedena distanční výuka nejen na základních a středních školách, ale i na vysokých školách z důvodů omezení šíření nákazy. Je rozdělena do dvou částí, a to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsána protiepidemiologická opatření, která byla uvedena do praxe na základě vládních nařízení. Dále teoretická část sumarizuje výsledky dostupných výzkumů zabývajících se distanční výukou. Teoretická část také popisuje vzdělávání v oboru kuchař - číšník. Jedním z hlavních okruhů zájmu je průběh a výsledky závěrečných zkoušek na učebním oboru kuchař - číšník. Závěrečné zkoušky v učebních oborech byly diskutovány s ohledem na absenci odborného výcviku. Teoretická část tedy pojednává rovněž o praktické výuce a závěrečných zkouškách. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na zkušenosti učitelů odborného výcviku na různých školách stejného zaměření v době pandemie. Pojednává o tom, jakým způsobem byl vyučován odborný výcvik, jaké platformy byly v rámci výuky využívané, jak...
|
|
| |
|
| |
|
|
Založení České zahradnické akademie-Mělník a její současnost
Šrubařová, Svatava ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá založením České zahradnické akademie-Mělník a její současností. Teoretická část seznamuje s historií Mělníka a představuje vybrané místní vinaře. Popisuje založení první vinařsko-ovocnářské školy na Mělníku, organizaci výuky, např. podobu přijímacích zkoušek, vyučovací předměty, odborný výcvik, pedagogický sbor, závěrečné zkoušky. Zaměřuje se také na seznámení se školou v současné době, popisuje přijímací zkoušky, studijní obory, vyučovací předměty, odborný výcvik, úspěchy školy. Součástí je i pohled na školu z hlediska didaktického a společenského. V úvodu praktické části je provedeno porovnání školy, jaká byla při jejím otevření a jaká je škola v současnosti. V této části jsou také rozhovory se současnou ředitelkou a absolventem této školy. KLÍČOVÁ SLOVA Způsob výuky na škole, odborné vzdělání, maturitní obory, učební obory, vyučovací předměty na škole.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
České učňovské školství na rozcestí
Knedla, Dalibor ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce "České učňovské školství na rozcestí" představuje problematiku učňovského školství. Práce vychází z teoretických východisek vzdělanostní reprodukce, pozitivních funkcí diverzifikovaných systémů, celoživotního vzdělávání a způsobu vymezení problému ve veřejné politice. Přináší pohled z mezinárodní perspektivy a identifikuje silné a slabé stránky jednotlivých systémů. U českého systému hledá příčiny a důsledky negativních i pozitivních jevů. Snaží se porozumět pozici zaměstnavatelů i samotných žáků. Porozumění postojům jednotlivých aktérů činí na základě vlastního sběru dat. Práce respektuje diverzifikaci oborů a zkoumá, jak se postoje žáků u jednotlivých oborů liší. Na základě vymezeného problému jsou zde stanoveny klíčové oblasti, které determinují současný stav učňovského školství. Těmito oblastmi jsou samotný systém odborného školství, který svou selektivitou zvýhodňuje žáky z rodin s vyšším socioekonomickým zázemím, oblast kariérního poradenství, jehož role je především u žáků vstupujících na učební obory malá, a oblast spolupráce se sociálními partnery, která je klíčová pro zajištění kvality odborného školství. Pomocí stanovených klíčových oblastí autor ukazuje možné směry politické změny. Klíčová slova Učňovské školství, učební obor, aktéři veřejné politiky, vymezení problému,...
|
|
|
Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Chvátalová, Monika ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu rozhodování žáků z dělnických rodin v procesu volby učebního oboru jako typu vzdělávací cesty. V teoretické rovině nejprve vymezuje hlavní problémy, se kterými se potýká současné české učňovské školství, a následně zasazuje problematiku volby učebního oboru do kontextu reprodukce vzdělanostních nerovností a představuje základní teoretické přístupy ke studiu vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce Na základě výzkumu založeném na kvalitativní metodě chápajících rozhovorů následně ukazuje, že učňovské obory jsou žáky z dělnických rodin vnímány jako výhodná a v rámci vzdělanostního systému zcela rovnocenná, a z mnoha ohledů tudíž racionální volba. Nízké vzdělanostní aspirace těchto žáků přitom vycházejí především z jejich specifické představy o životním úspěchu, ve které nehraje formální vzdělání podstatnou roli a která naopak spočívá v co nejdřívějším opuštění vzdělávacího systému a nalezení pracovního uplatnění v oboru, který je baví. Učební obory středních odborných učilišť přitom žáci z dělnických rodin vnímají především jako prostředek umožňující vykonávat danou, konkrétně vymezenou profesi a jejich hlavní výhodu spatřují v jejich praktickém zaměření.
|
host ::
RSS.